Kontryhel je od dávných dob považován za zázračnou léčivku a bylinu alchymistů, kteří ho „nazývali lapačem nebeské rosy“
Kontryhel žlutozelený je od pradávna uznávaná léčivka, ale byl i mytickou bylinou alchymistů, kteří z něj sbírali nebeskou rosu. Tak nazývali kapičky vody slévající se na listech kontryhelu v jednu krůpěj, jež připomíná perlu.
Znalci léčivých účinků rostlin považují kontryhel za „ženskou“ bylinu, prospívající při zmírnění průběhu i při léčbě ženských nemocí a problémů. Pomáhá ženám při bolestivém průběhu menstruace a dokáže menstruaci posílit a harmonizovat. (foto: Shutterstock)
Fotogalerie 5
Kontryhel žlutozelený (Alchemilla xanthochlora) je léčivá rostlina z čeledi růžovitých a je nejběžnějším z několika desítek existujících druhů kontryhelů. Roste v celé Evropě a narazit na něj můžete v nížinách i v horských oblastech. Velice dobře se mu daří na výživných a vlhkých půdách. U nás se vcelku hojně vyskytuje u potoků, na vlhkých loukách, v příkopech či na okraji lesů.
Kontryhel patří mezi vytrvalé byliny. Vyznačuje se typickým, poměrně nezaměnitelným vzhledem a rozšířený lidový název husí nožka získal díky podobě svého listu se skutečnou husí nohou. Jeho květy jsou seskupeny do koncových kulovitých svazečků a tvarem připomínají hvězdičku. Celá rostlina má charakteristické odstávající stříbřité chloupky, plodem kontryhelu je nažka.
Bylina kvete od května do srpna. V přírodě se vyskytuje asi šedesát druhů kontryhelu. (foto: Shutterstock)
Bylina kvete od května do srpna. V přírodě se vyskytuje asi šedesát druhů kontryhelu, a jsou si často navzájem dost podobné. Ke sběru a využití v přírodním léčitelství se však doporučuje jen kontryhel žlutozelený a měli byste se ho naučit spolehlivě rozeznat od jeho nejbližších příbuzných druhů, mezi něž patří například kontryhel rolní či lysý.
Co se sbírá
Od května až do konce srpna můžete sbírat kvetoucí nať, tedy celou nadzemní část bez kořenů. Ke sběru je vhodné použít zahradnické nůžky, případně i srp, a pokud jde o nádobu na sbírání, ideální je proutěný koš. Nasbíranou nať sušte na vzdušném místě ve stínu nebo umělým teplem do 40 °C. Nechte vše schnout ve vrstvách maximálně do 8 cm.
V sušené formě je bylina velmi křehká. (foto: Shutterstock)
Správně usušená bylina se vyznačuje šedozelenou barvou, je bez zápachu a chutná nahořkle. Není moc náchylná na zapaření, ale je křehká – a pokud ji nesprávně usušíte, bývá drobivá. Počítejte s tím, že čerstvý materiál seschne přibližně v poměru 5 : l. A proč vlastně kontryhel sbírat? V rostlině jsou obsaženy zejména třísloviny (6–8 %), organické kyseliny (palmitová, stearová, nepatrné množství kyseliny salicylové), silice, hořčiny a minerální látky.Výtažky z rostlin a dřevin, které patří mezi tříslovinné léčivky (kromě kontryhelu například dub, vilín či nátržník), se užívají jako adstringencia.
Jak využít kontryhel?
Na čištění krve můžete vyzkoušet odvar připravený z 25 g sušené nati, přelité čtvrtlitrem vřelé vody. Nechte jej pět minut odstát a poté užívejte dvě lžíce třikrát denně.
Při menstruaci může ulevit výluh ze dvou čajových lžiček sušené kontryhelové nati na jeden šálek vody. Užívejte dvakrát denně. Stejnou dávku si dopřejte při průjmu.
Na nemoci kůže pomáhají obklady a koupele u hnisavých kožních onemocnění a bércových vředů. Vyzkoušejte výluh ze 2 lžic sušené nati na 2 sklenice vody. Aplikujte jej několikrát denně.
To znamená, že působí protizánětlivě díky své schopnosti zvyšovat antimikrobiální odolnost tkáně proti zánětům a urychlovat růst a hojení nové tkáně. Třísloviny se proto využívají i při onemocnění trávicího traktu, při omrzlinách, kožních poraněních, popáleninách, zánětech a hemoroidech. Působí rovněž jako protilátka při otravě alkaloidy a těžkými kovy. Výzkumy ovšem potvrzují i to, že nanášení tříslovin na velké plochy kůže vyvolává poškození jater, protože se taniny snadno vstřebávají přes kožní bariéru do krevního oběhu.
Kontryhel patří mezi vytrvalé byliny. (foto: Shutterstock)
Antimikrobiální vlastnosti tříslovin mohou také chránit rostliny před hmyzem, plísněmi a mikroby. Poskytují takovou ochranu jen v určitém stadiu vývoje rostliny a pak se buď odbourávají, nebo ukládají jako konečné produkty metabolismu v dospělé rostlině, například v kůře dubu. Rostliny s vysokým obsahem tříslovin poznáte podle toho, že jim na konci vegetačního období hojně opadávají listy. Tříslovinné byliny nedoporučujeme po nasušení příliš dlouho skladovat.
Gynekologická bylina
Díky své schopnosti působit svíravě a protizánětlivě při poruchách trávicího ústrojí se kontryhel uplatňuje zejména při zánětech trávicích orgánů, nadýmání a při průjmech. Ulevuje při bolestech a křečích žaludku. Díky obsahu hořčin, které zvyšují sekreci žaludeční šťávy a zlepšují vstřebávání živin v tenkém střevě, podporuje trávení a užívá se při nechutenství. Rovněž se doporučuje při silné a bolestivé menstruaci a při klimakterických obtížích.
Dříve se tato bylina používala v gynekologii a porodnictví při udržování těhotenství a ke zlepšení činnosti dělohy. Dnešní medicína však nedoporučuje užívání kontryhelu až do začátku devátého měsíce těhotenství kvůli možnému vyvolávání kontrakcí dělohy. Naopak přibližně měsíc před porodem lze kontryhel užívat k jeho usnadnění. Při kojení se mu však opět vyhýbejte.
Pryč s pihami
Zevně se kontryhel osvědčil ve formě obkladů, v nichž působí blahodárně u nehojících se bércových vředů, těžce se hojících vyrážek, ekzémů a jiných hnisavých kožních problémů. Při zánětu dutiny ústní nebo očí si připravte výluh použitelný jako kloktadlo nebo pro výplach očí. V lidovém lékařství sloužil odvar z čerstvých listů k večernímu omývání obličeje, jako kosmetický prostředek k čištění pleti a také ve formě mastí, zásypů či obkladů proti bolestem a otokům.
Ženy ve Švýcarsku si v minulosti omývaly orosenými listy rostliny obličej, aby se zbavily pih. Kontryhel se podával i jako pícnina skotu kvůli zvýšení tvorby mléka. Teplá kontryhelová šťáva se tradičně pila na lačný žaludek a léčila prý epilepsii.