Síla palčivého kořene spočívá nejen v nezaměnitelné chuti křenu, ale i v jeho ohromujících léčivých schopnostech

Lidové názvy křenu – ať už český ženšen, bylina mládí, či mužská ředkev – napovídají o léčivé síle této zdánlivě obyčejné rostliny. Dříve se křen pěstoval u každého stavení a neodmyslitelně patřil do jídelníčku i mezi přírodní léčiva. Dnes tomu tak dávno není, ale křen na své síle nic neztratil a rozhodně stojí za pozornost. 

Rostlina pocházející z jihovýchodní Evropy se využívala jako léčivo již 140 let př. n. l. Křenu si považovali například Římané, kteří ho používali k bystření rozumu, ceněný byl také mezi námořníky. Společně se zelím je totiž chránil před kurdějemi. Slované křen využívali i v magii a z kořene vyráběli ochranné amulety. Kdo si vložil plátek křenu do váčku na peníze, neměl být nikdy chudý.

Věhlasní léčitelé Božena Kamenická nebo páter Ferda doporučovali užívání křenu hlavně v syrovém stavu. Léčivé účinky této rostliny jsou rozsáhlé zejména díky obsahu vitamínu C, éterických a hořčičných olejů, železa, hořčíku, draslíku, vápníku a fosforu. Křen má protiartritické a antibakteriální vlastnosti. 

Zvyšuje vylučování trávicích enzymů, stabilizuje střevní mikroflóru, podporuje prokrvení ledvin a vylučování žluči. Stimuluje činnost jater a celkově povzbuzuje trávení. Pomoci může při nechutenství i při dráždivém kašli. Jako účinné přírodní antibiotikum s antibakteriálními účinky potlačuje růst bakterií, kvasinek a plísní. 

Mnohé ženy ale nevědí, že právě tato rostlina jim může ulevit od bolestivé menstruace. Ale pozor, užívání křenu nesvědčí lidem s chronickými průjmy a není vhodný ani pro ty, kdo trpí žaludečními a dvanácterníkovými vředy.

Nezaměnitelnost wasabi

I v Česku se v poslední době těší velké oblibě japonský křen wasabi. Bez tohoto přírodního dochucovadla si téměř nelze představit celou řadu asijských pokrmů. Stejně jako český křen má ten japonský svou nezaměnitelnou chuť a vůni. Oba druhy spojuje to, že patří do čeledi brukvovitých, tím však jejich podobnost končí. Český křen je mnohem mohutnější než japonský, který dosahuje výšky pouze dvacet až třicet centimetrů a jeho listy jsou menší a více poléhavé.

Křen wasabi můžete zužitkovat celý, od kořene až po oddenek. Je rovněž zdraví prospěšný, ale pokud budete chtít jeho účinky vyzkoušet, buďte obezřetní při nákupu. Na trhu je spousta pochutin či doplňků, které sice nesou označení wasabi, ale mají s ním společnou jen zelenou barvu. Vyhněte se podezřele levným výrobkům a kupujte jen produkty s nápisem „hon wasabi“. 

Chuť originálního křenu je mnohem jemnější a vůně více aromatičtější než náhražky vyráběné z hořčičného semínka a „obyčejného“ křenu. Wasabi lze v tuzemských podmínkách i vypěstovat, ale počítejte s tím, že na úrodu si budete muset počkat jeden až dva roky, než kořen dostatečně zesílí. Wasabi nesnáší mráz, vyžaduje výživnou zeminu a občasné přihnojení. 

Pěstujte ho na místě chráněném před přímým slunečním svitem. Japonský křen potřebuje dostatečnou závlahu, takže nic nezkazíte tím, když květináč s rostlinou umístíte do misky s vodou.

Sirup, placky i víno

Nezapomeňte na to, že křen je nejlepší vždy čerstvě nastrouhaný, protože důležité silice, které jsou v kořenu obsažené, rychle vyprchávají. Vhodné je křen strouhat na keramickém struhadle. 

Z celé rostliny se využívá především kořen. Z něj vyrobíte třeba účinný křenový sirup. Vezměte polévkovou lžíci nastrouhaného křenu a smíchejte se třemi lžícemi kvalitního medu. Nechte ustát a denně užívejte jednu čajovou lžičku. Tuto léčbu kašle nebo nemocných průdušek můžete podpořit přikládáním křenových placek na hrudník.

Z 200 gramů nastrouhaných brambor vymačkejte vodu a promíchejte se třemi lžícemi nastrouhaného křenu. Směs přikládejte na hrudník v oblasti plic. Před a po použití směsi namažte kůži nemocného sádlem nebo placku přikládejte přes gázu či řídké plátno, aby křen nepodráždil kůži. 

Stejnou směs můžete použít u osob s bolavými klouby, artritickými bolestmi nebo revmatem. Jako prevence v chřipkovém období přijde vhod křenové víno. Netěšte se však na to, že ho budete popíjet za dlouhých zimních večerů u televize. Je totiž velmi silné a užívá se pouze jedna lžička třikrát denně. 

Jeho výroba je velmi jednoduchá. Do dvou decilitrů vína (raději červeného) přidejte jemně nastrouhaný čerstvý křen a nechte deset dní macerovat. Známí bylináři Jiří Janča a Josef A. Zentrich doporučovali i homeopatické přípravky z křenu. Pokud si tuto rostlinu vypěstujete sami, věřte, že bude mít silnější a výraznější chuť než ten kupovaný. Chcete-li si ho uchovat na zimu, bez obav ho zamrazte.