Oskeruše je zázračná lékárna a pověstmi opředený strom s plody, z nichž se dělá skvělá pálenka

„Nalomené zdraví oskoruša spraví“, říkaly babičky na moravskoslovenském pomezí. Opravdu má tento strom tolik léčivých účinků?

Pupeny jsou dobré v gemoterapii na mízní a žilní problémy, z květů i listů se dá vařit čaj povzbuzující a upravující trávení. Ulevují při revmatismu, snižují horečku. Z oskeruší se vyrábí také léčivé tinktury a masti.

Plody mají díky vysokému obsahu cukrů a minerálů vysokou nutriční hodnotu. Jaké zdraví prospěšné látky obsahují?

Přítomny jsou v nich flavonoidy a karotenoidy, stejně jako většina složek vitamínů skupiny B, provitamín A, některé druhy jsou i velmi bohaté na vitamín C. Uvádí se, že jej mají jen o něco méně než citrusy, ale asi pětkrát více než jablka a hrušky. Z minerálů pak obsahují vápník, draslík, hořčík, fosfor, bor, jód, železo a dále organické kyseliny – jablečnou, vinnou, octovou, citrónovou a další. Množství cukrů je zhruba dvakrát vyšší než u jiných druhů jeřábů. Oskeruše dále obsahují velké množství vlákniny, pektinů a vody.

Pomáhají oskeruše třeba i na posílení imunity nebo na nachlazení?

K tomu je vhodná šťáva z oskeruší smíchaná s medem v poměru půl kila šťávy a stejné množství medu. Tento lektvar se používá v malých dávkách k osvěžení a posílení těla. Šťávu připravujeme lisováním zralých čerstvých nebo vařených plodů. Ještě horkou ji plníme do skleněných láhví se šroubovacím uzávěrem. Tímto způsobem je možno šťávu uchovat až rok. Z vylisované šťávy ale můžete připravit i želé nebo sirup. A zbytky z lisování (slupky a vlákninu) lze pomlet a získat tak základ na výrobu likéru.

Využívají se oskeruše i v oficiální medicíně?

Ne.

Zato je po staletí blahořečí hospodyňky v kuchyni. Sušené plody se prý melou a nahradí v chuti skořici…

Nenahradí, ale mají zajímavou kořenitou chuť. Nezralé plody jsou zase výborným konzervantem, takže se používají proti oxidaci jablečných i hroznových vín.

Prozradíte i nějaký zajímavý recept, jak tyto vzácné plody využít?

Naše babičky mlely sušené oskeruše na prášek, kterým místo máku sypaly tradiční kynuté slovácké beleše, což jsou placky pečené na sucho na plotně. Ale pokud si přivezete z jihovýchodní Moravy nebo Českého středohoří domů oskeruše, vyzkoušet můžete i marmeládu se švestkami. Potřebujete 700 gramů přepasírované dřeně ze zralých plodů, 200 gramů vypeckovaných švestek a 500 gramů želírovacího cukru. Plody pomelte a za stálého míchání po dobu tří až čtyř minut vařte s želírovacím cukrem. Plní se do nahřátých sklenic. Výborně chutná ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.

Oskeruše rostou spíše ojediněle, jako majestátní solitéry. Vysazujete je i ve větším? Existuje někde oskerušový sad?

Ano, založili jsme už několik sadů, přístupný je třeba ten na salaši Travičná nad Tvarožnou Lhotou na Hodonínsku nebo v parku Rochus v Uherském Hradišti.

Oskeruše se považují za nejplodnější strom Evropy. Je pravda, že i tři sta let staré stromy jsou schopné rodit až tunu ovoce za sezónu?

Je to tak. Strom je potřeba roubovat a potom také dává větší plody. Právě v současnosti množíme rouby velkoplodých oskeruší s plody, které váží 20 gramů a více.

Přesto je oskerušová pálenka velmi vzácná a litr tohoto kvalitního destilátu se prodává i za tisíc korun. Možná i proto, že se jí přisuzují léčivé účinky?

Ano, napomáhá předcházet i odstraňovat trávicí problémy, reguluje a čistí mízní a krevní systém, upravuje nízký tlak. Jejích příznivých účinků se v současnosti využívá i k prevenci některých civilizačních chorob.

K čemu byste oskerušovici přirovnal chuťově?

Je velmi podobná hruškovým pálenkám ze starých odrůd, s nádechem chuti jeřabin a mírnou hořčinou na patře. Vůně je lahodná, často s kořenitým koncem. Tato pálenka je opravdu typická a nezaměnitelná a jsme rádi, že na Slavnosti oskeruší se nám sejde vždy kolem 150 vzorků.

Kvas je údajně tak vzácný, že když přijde někdo pálit oskeruše, přiběhne hned „mudrovat“ do pálenice celá vesnice. Je to tak?

A také se z vás okamžitě stane VIP zákazník. Pálení oskerušovice je alchymie. Ze sta litrů kvasu připraveného ze zralých a dobře zpracovaných plodů můžete získat až deset litrů 50procentního destilátu. Ovšem nevhodně zpracovaný kvas, do kterého dáte nezralé plody, suchý kvas nebo třeba i nevhodná teplota při kvašení může dát výtěžek pouze jeden až tři litry, nebo také vůbec žádný. Oskerušovice, stejně jako ostatní destiláty, vyžaduje také určitou dobu na uležení, kdy pálenka zraje, její chuť i vůně se zjemňuje a zvýrazňuje, tzv. se kulatí. Na chuti a vůni, a tím i na kvalitě získává po pěti až deseti letech.

Oskerušovici jsem ochutnala a musím říct, že je to pití spíše pro pořádné chlapy…

Tak si podle mého receptu připravte oskerušové Babské pití! Potřebujete na něj litr dobré pálenky (nejlépe jemné žitné či vínovice) a dvě deci šťávy z oskeruší. Pálenku smícháte s přeceděnou šťávou a necháte měsíc odležet. Pak ji pijete vychlazenou.

Dochovaly se kolem tohoto stromu i nějaké staré lidové pověry?

Lidé v minulosti přisuzovali oskeruším magický význam. Třeba po narození telátka vzal sedlák větvičku z jeřabiny oskeruše a symbolicky s ní ošlehal novorozené zvíře. Větvička ale musela být čerstvá, pořízená během narození telátka před východem slunce a odříznutá měděným nožem. Větvičku pak hospodář pověsil nad dveře stáje a přiložil k ní skořápky z vajíček. Tento zvyk měl zvýraznit léčivé účinky a plodnost jeřabiny.

Oskeruše vydrží teplotu až –30 °C a rodí za deset až patnáct let. Kde se sazenice těchto léčivých stromů dají koupit?

Každoročně je nabízíme na dubnové Slavnosti oskoruší v Tvarožné Lhotě na Hodonínsku,  kde je také poradna, jak je pěstovat. Koupit se dají i v tamním Muzeu oskoruší, které provozujeme. Na podzim pak pořádáme i tradiční Oskorušobraní, kde mohou lidé ochutnat nejen pálenku, ale i výrobky z oskeruší, koupit si mošty, marmelády, sirupy, kompoty, čaje z oskeruší nebo třeba koláče s oskerušovou marmeládou.

Které další stromy našich babiček se snažíte „vzkřísit“?

Renesanci zažívají nyní také moruše, dříny, mišpule či kdoule.

Mají rovněž význam v lidovém léčitelství?

Víceméně jsou dobrým zdrojem minerálů a vitamínů. Například dřínky mají vysoký podíl vitamínu C a jsou příjemně kyselé, takže mohou u nás nahrazovat brusinky k bílým omáčkám. 

Spoluorganizuje s řadou dalších lidí Slavnosti oskoruší v Tvarožné Lhotě na Hodonínsku a podzimní Oskorušobraní, koordinuje provoz Muzea oskeruší a tamní Oskorušové stezky. Zabývá se i regionálními rozvojovými projekty. Vyrábí rovněž karpatské bylinkové čaje, propagující čistotu a bohatost bělokarpatských luk. S dalšími příznivci oskeruší udělil už více než 150 titulů Nositel oskorušové tradice především zástupcům obcí, oborových organizací a sdružení, kteří sadí oskeruše po celé republice. V posledních letech jich vysadili přes deset tisíc, podle odhadů se však stovky let dožije jen asi na tři sta stromů.