Omamná vůně lesních jahod je jen předzvěstí všech úžasných chutí a zdraví prospěšných látek, které se v nich skrývají

Jahodník obecný (Fragaria vesca) patří mezi vytrvalé byliny a řadí se do čeledi růžovitých, kam patří třeba i růže šípková. Z krátkého oddenku vyrůstá růžice přízemních listů a vzpřímený stonek, raší z něj i šlahounky, jež zapouštějí do země kořínky, čímž přispívají k rozmnožování rostliny. Listy jsou trojčetné, pilovité, květy bílé, pravidelné, pětičetné s kalichem a kalíškem. 

Plody se z botanického hlediska řadí mezi nažky, což jsou vlastně rostlinná semena. Jahodník je hojně rozšířená bylina; roste v nížinách i v horských oblastech. Narazit na něj můžete v lesích, na mýtinách i na travnatých stráních, ale také na mezích či lesních loukách.

Jen mladé listy

Pro léčebné využití jsou důležité především listy jahodníku, které se sbírají od května do června před květem nebo v době květu. V minulosti se často sbírala a zpracovávala i jahodníková nať a kořeny. Listy sbírejte pouze mladé, zdravé a neporušené, bez stopky nebo s krátkou stopkou – starší jsou totiž nahořklé. 

Suší se na vzdušném a stinném místě v tenkých vrstvách nebo umělým teplem do 45 °C. Nasušené listy se velmi snadno drobí, vyhněte se tedy raději zbytečné manipulaci s bylinou během sušení. Poté chraňte listí před světlem a vlhkem. 

Chutné červené plody jahodníku, tedy všem známé jahody, se sbírají během června a července. Zaměřte se na dozrálé, ale nepřezrálé a zdravé plody. Jsou choulostivé, a proto je musíte sušit (na slunci či umělým teplem) nebo jinak zpracovat co nejrychleji.

Diabetikům povoleno

Zdraví prospěšné látky, mezi něž patří třísloviny, draslík, stopy silice, flavonoidy či vitamín C, najdete zejména v jahodníkových listech. Plody obsahují sacharidy, mezi nimiž převažuje fruktóza. Je to jednoduchý cukr – metabolizuje jinak než jiné druhy sacharidů, je stravitelnější pro organismus, a tím dělá jahody ovocem vhodným pro diabetiky. 

V plodech jsou obsaženy rovněž pektiny, aromatické látky, antokyan (barvivo), vitamíny A, B1, B2 a B6, organické kyseliny (jablečná, citronová, vitamín C aj.) a pektin. Jahody jsou ovšem bohaté také na minerální látky, ať už jde o vápník, fosfor, hořčík, draslík, železo, mangan, měď, či zinek. Přibližně 87 % plodu tvoří voda.

Na žaludek i rány

Flavonoidy a draselné soli obsažené v listech působí močopudně. Třísloviny jsou zase účinné proti průjmu a při střevních a žaludečních kolikách. Látky z listů prospívají zpevnění žilní stěny, ale i při dně a močových kamenech. Pečlivě omyté je můžete přikládat na obtížně hojivé rány. Odvar z listů se používá jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní, při parodontóze, při halitóze a při krvácejících hemoroidech.

Na území České republiky se vyskytují celkem tři druhy „lesních jahod“. Vedle jahodníku obecného je to jahodník truskavec (Fragaria moschata) s většími plody, jenž barvou připomíná maliny. Jahodník trávnice (Fragaria virida) se od jahodníku obecného liší menším vzrůstem a malým prostředním zubem na středním lístku. Dalším charakteristickým znakem tohoto druhu je chuť listů: Jsou nepříjemně trpké, a proto nevhodné ke sběru a dalšímu využití.

Šťáva i odvar

Nejpříjemnější a nejvíce efektivní cestou, jak dostat léčivé látky do organismu, je pojídání čerstvých jahod. Šťáva z rozmačkaných jahod je osvěžujícím nápojem při horečkách a napomáhá i při zánětech kůže. V lidovém léčitelství se pila i na čištění krve a k posílení srdce. Kořen, který se dobře zahřál v dlani, prý pomáhal při krvácení z nosu.

Jahodníkové listy jako náhražka pravého čaje se osvědčily už v časech válečného nedostatku, ale díky jejich jemně citronové příjemné chuti jsou pro přípravu horkého nápoje oblíbené dodnes. Výluh z jedné kávové lžičky stačí na šálek vody, doporučená dávka jsou dva až tři šálky denně.

Velmi často se listy jahodníku míchají také do čajových směsí například s listy maliníku, ostružiníku a s natí máty peprné, meduňky, majoránky, přesličky, kopřivy, řepíku a květem divizny. Tato čajová směs má posilňující účinky na organismus. Chuť se zvýrazní, pokud nápoj osladíte lžičkou medu. Hrnek bylinného odvaru můžete pít třikrát denně. 

Kromě alergie (u některých lidí se občas objeví po snědení jahod) nejsou známé žádné škodlivé vedlejší projevy jahodníkové kúry. Citlivým jedincům doporučoval už v 19. století léčitel Sebastian Kneipp kombinovat jahody například s mlékem, cukrem či chlebem.