Rostlinné zdroje energie pomáhají tělu zvládat stres a mohou mít povzbudivé i uklidňující účinky
Rostliny zvyšující životní energii organismu se nazývají adaptogeny nebo také harmonizátory, biostimulátory, tonika či tonizéry. Obsahují přírodní látky s příznivými účinky na lidský organismus.
Preparáty či odvar ze sušené natě kotvičníku zemního prospívají zejména krevnímu oběhu. (foto: Shutterstock)
Fotogalerie 4
Některé druhy rostlin zvyšují odolnost organismu vůči širokému spektru nepříznivých faktorů. Pomáhají tělu rychleji a lépe se přizpůsobit stresům vznikajícím následkem zvýšených nároků na psychický a fyzický výkon nebo vlivem nepříznivých klimatických podmínek.
Účinek těchto tonik na nervovou soustavu může být povzbudivý, ale i uklidňující. Urychlují a posilují metabolismus a látkovou výměnu. Zlepšují stav buněk i tkání a zpomalují degenerativní pochody v lidském těle, tedy i stárnutí. Tlumí záněty, jako biogenní stimulátory působí nejen na fyzickou, ale i na duševní kondici a mají posilující účinky. Nalézají uplatnění i v prevenci a léčbě civilizačních chorob, zvláště aterosklerózy, rakoviny nebo cukrovky.
Ženšen roste v chladnějších oblastech východní Asie. (foto: Shutterstock)
Důležité je, že adaptogeny pozitivně působí, aniž by do lidského těla zanášely cizí látky, jež by ho vyčerpávaly. Pouze zachovávají či obnovují celkovou odolnost a výkonnost, která je organismu geneticky vlastní. Při dlouhodobém podávání se navíc nesnižuje jejich účinnost, nejsou tedy návykové. Nemusejí však vždy mít tonizující nebo stimulační dopad u zdravých lidí, povzbuzující efekt se dostaví hlavně u oslabených nebo nemocných jedinců.
Adaptogeny patří mezi specifickou skupinu léčivých rostlin; lidstvo je znalo od nepaměti. Za kolébku, v níž se tyto přírodní prostředky využívaly, pokládáme zejména čínskou tradiční medicínu či indickou ajurvédu.
Zázračný ženšen
Tonizující rostliny jsou zastoupeny celou řadou druhů rozmanitých čeledí. Významné zástupce najdete například v čeledi aralkovitých, kam patří především známý ženšen pravý (Panax ginseng). Tato bylina je skutečný div přírody, o čemž svědčí i její různé názvy vzniklé během historie jejího používání. Ženšen bývá nazýván kořenem života, zázrakem přírody, říká se mu také „stosil“.
Ženšen (Panax ginseng) je vytrvalá bylina a její nejpoužívanější částí je právě dužnatý podzemní kořen. (foto: Shutterstock)
Obsahuje složky, díky nimž dochází k odstranění únavy, zlepšení činnosti mozku či podpoře paměti, učení, bystrosti a jiných poznávacích funkcí. Ženšen stimuluje imunitní systém a reguluje počet bílých a červených krvinek. Vyrovnává mužskou i ženskou hormonální aktivitu.
Ženšenové přípravky jsou dostupné ve formě sirupů, porcovaných čajů, tablet, extraktů, tinktur, ale i kosmetických krémů a mastí. Nejužívanějším způsobem je klasický kořenový odvar: Postačí třicetiminutové vaření 5–10 gramů sušené drogy v jednom litru vody.
Přirozený výskyt ženšenu pravého je velmi omezený. Můžete ho najít na některých místech severovýchodní Číny, ve východním Rusku nebo v horách Severní Koreje. Je totiž citlivý na měnící se podmínky prostředí a vyžaduje i určitá rostlinná společenstva, proto je značně obtížné i jeho pěstování.
Dalším hojně využívaným přírodním tonikem je ašvagandhá, v našich podmínkách nazývaná vitánie snodárná (Withania somnifera). Jak už její název napovídá, mezi její důležité vlastnosti patří zklidňující účinky, napomáhající k dobrému a kvalitnímu spánku. Příznivě ovlivňuje plodnost, utišuje záněty a snižuje krevní tlak. Prospívá při rekonvalescenci po těžkých nemocech, při fyzickém a duševním vyčerpání.
Nejčastějším způsobem použití je odvar z kořenů, ale i listů. Obvyklá denní dávka je 3–6 gramů sušených kořenů nebo listů. V přírodě se vyskytuje v Africe, Indii a Středomoří. Zejména v indické ajurvédě je ašvagandhá nejcennějším druhem.
Odvar z kotvičníku
Docela známým a významným tonikem a současně afrodiziakem původem z mořských písečných pobřeží Číny a Japonska je kotvičník zemní (Tribulus terrestris). Tato jednoletá poléhavá bylina snižuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, rozšiřuje cévy, zlepšuje krevní výměnu, stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a prospívá činnosti střev. Taktéž se uvádí, že působí jako močopudný prostředek, a proto jej využijete při chorobách ledvin a močových cest.
Na trhu seženete mnoho preparátů s obsahem kotvičníku. Přípravky se prodávají ve formě extraktů, tinktur, tablet nebo například čajových směsí složených ze sušených částí rostliny. Nejpoužívanější a doporučovanou formou zpracování je sušená nať k přípravě odvaru. Obvyklá denní dávka pro jeho přípravu je 5 gramů na 0,5 litru vody při vaření zhruba 15–30 minut. Pokud je to možné, vybírejte si kotvičník pěstovaný v našich podmínkách, protože je zpracováván ručně a šetrně.