Rostlinné zdroje energie pomáhají tělu zvládat stres a mohou mít povzbudivé i uklidňující účinky

Lékárna Martin Maňhal 26.09.2026

Rostliny zvyšující životní energii organismu se nazývají adaptogeny nebo také harmonizátory, biostimulátory, tonika či tonizéry. Obsahují přírodní látky s příznivými účinky na lidský organismus.




Některé druhy rostlin zvyšují odolnost organismu vůči širokému spektru nepříznivých faktorů. Pomáhají tělu rychleji a lépe se přizpůsobit stresům vznikajícím následkem zvýšených nároků na psychický a fyzický výkon nebo vlivem nepříznivých klimatických podmínek.

Účinek těchto tonik na nervovou soustavu může být povzbudivý, ale i uklidňující. Urychlují a posilují metabolismus a látkovou výměnu. Zlepšují stav buněk i tkání a zpomalují degenerativní pochody v lidském těle, tedy i stárnutí. Tlumí záněty, jako biogenní stimulátory působí nejen na fyzickou, ale i na duševní kondici a mají posilující účinky. Nalézají uplatnění i v prevenci a léčbě civilizačních chorob, zvláště aterosklerózy, rakoviny nebo cukrovky. 

Důležité je, že adaptogeny pozitivně působí, aniž by do lidského těla zanášely cizí látky, jež by ho vyčerpávaly. Pouze zachovávají či obnovují celkovou odolnost a výkonnost, která je organismu geneticky vlastní. Při dlouhodobém podávání se navíc nesnižuje jejich účinnost, nejsou tedy návykové. Nemusejí však vždy mít tonizující nebo stimulační dopad u zdravých lidí, povzbuzující efekt se dostaví hlavně u oslabených nebo nemocných jedinců. 

Adaptogeny patří mezi specifickou skupinu léčivých rostlin; lidstvo je znalo od nepaměti. Za kolébku, v níž se tyto přírodní prostředky využívaly, pokládáme zejména čínskou tradiční medicínu či indickou ajurvédu.

Zázračný ženšen

Tonizující rostliny jsou zastoupeny celou řadou druhů rozmanitých čeledí. Významné zástupce najdete například v čeledi aralkovitých, kam patří především známý ženšen pravý (Panax ginseng). Tato bylina je skutečný div přírody, o čemž svědčí i její různé názvy vzniklé během historie jejího používání. Ženšen bývá nazýván kořenem života, zázrakem přírody, říká se mu také „stosil“. 

Obsahuje složky, díky nimž dochází k odstranění únavy, zlepšení činnosti mozku či podpoře paměti, učení, bystrosti a jiných poznávacích funkcí. Ženšen stimuluje imunitní systém a reguluje počet bílých a červených krvinek. Vyrovnává mužskou i ženskou hormonální aktivitu. 

Ženšenové přípravky jsou dostupné ve formě sirupů, porcovaných čajů, tablet, extraktů, tinktur, ale i kosmetických krémů a mastí. Nejužívanějším způsobem je klasický kořenový odvar: Postačí třicetiminutové vaření 5–10 gramů sušené drogy v jednom litru vody.

Přirozený výskyt ženšenu pravého je velmi omezený. Můžete ho najít na některých místech severovýchodní Číny, ve východním Rusku nebo v horách Severní Koreje. Je totiž citlivý na měnící se podmínky prostředí a vyžaduje i určitá rostlinná společenstva, proto je značně obtížné i jeho pěstování.

Dalším hojně využívaným přírodním tonikem je ašvagandhá, v našich podmínkách nazývaná vitánie snodárná (Withania somnifera). Jak už její název napovídá, mezi její důležité vlastnosti patří zklidňující účinky, napomáhající k dobrému a kvalitnímu spánku. Příznivě ovlivňuje plodnost, utišuje záněty a snižuje krevní tlak. Prospívá při rekonvalescenci po těžkých nemocech, při fyzickém a duševním vyčerpání.

Nejčastějším způsobem použití je odvar z kořenů, ale i listů. Obvyklá denní dávka je 3–6 gramů sušených kořenů nebo listů. V přírodě se vyskytuje v Africe, Indii a Středomoří. Zejména v indické ajurvédě je ašvagandhá nejcennějším druhem.

Odvar z kotvičníku

Docela známým a významným tonikem a současně afrodiziakem původem z mořských písečných pobřeží Číny a Japonska je kotvičník zemní (Tribulus terrestris). Tato jednoletá poléhavá bylina snižuje hladinu cholesterolu v krvi a krevní tlak, rozšiřuje cévy, zlepšuje krevní výměnu, stimuluje tvorbu žaludečních šťáv a prospívá činnosti střev. Taktéž se uvádí, že působí jako močopudný prostředek, a proto jej využijete při chorobách ledvin a močových cest. 

Na trhu seženete mnoho preparátů s obsahem kotvičníku. Přípravky se prodávají ve formě extraktů, tinktur, tablet nebo například čajových směsí složených ze sušených částí rostliny. Nejpoužívanější a doporučovanou formou zpracování je sušená nať k přípravě odvaru. Obvyklá denní dávka pro jeho přípravu je 5 gramů na 0,5 litru vody při vaření zhruba 15–30 minut. Pokud je to možné, vybírejte si kotvičník pěstovaný v našich podmínkách, protože je zpracováván ručně a šetrně. 

  • Zdroj textu:
  • Časopis Bylinkář

  • Zdroje fotografii:
  • Shutterstock

Diskuze (0)

Další články v sekci