Čajíčky proti kašli jsou účinnou součástí přírodní léčby a prevence, ale mohou i chutnat a krásně vonět

Lékárna Anna Bačíková 03.10.2026

Pro léčbu kašle existují kapky, sirupy či tablety na přírodní i chemické bázi. Aby účinkovaly, je nutné odhalit příčinu problémů. Kašel bývá vlhký či suchý a v důsledku infekce může přetrvávat velmi dlouho. A bylinná kúra je jednou z cest k úlevě.




Kašel je reflexní obranný mechanismus, který je příznakem celé řady onemocnění, jak infekčních, tak i vrozených a zánětlivých. Může být i nežádoucím vedlejším projevem působení celé řady léčiv. Kašel lze klasifikovat podle řady kritérií, mezi něž patří délka trvání, intenzita, tvorba hlenu či zvuk kašlání. 

Obecně se rozlišuje kašel vlhký (produktivní) s produkcí hlenu a suchý (dráždivý) bez produkce hlenu. Na produktivní kašel se osvědčují expektorancia, tedy bylinky napomáhající vykašlávání hlenu z dýchacích cest. Při léčbě suchého kašle se používají antitusicky působící bylinky.

Dvě misky vah

Produktivní (vlhký) kašel je spojen se zvýšenou přítomností a zejména vykašláváním hlenu a v něm obsažených škodlivých látek. Je běžný při řadě infekcí, zejména bakteriálních, ale i některých virových.

Neměl by být potlačován, nýbrž podporován pomocí vhodných látek, které napomáhají snižovat viskozitu hlenu, a zlepšovat tak odkašlávání. 

Jde totiž o obranný mechanismus, jenž uvolňuje dýchací cesty a odvádí z nich hromadící se vazký hlen, který řasinky epitelu nezvládají odstraňovat. U neproduktivního (suchého) kašle nedochází k vykašlávání hlenu.

Nejde tedy o kašel prospěšný, ale značně vysilující a vyvolávající pocit napětí v dýchacích cestách; mývá až řezavý charakter a způsobuje bolest v krku. 

Tento druh kašle je typický například při alergiích, podráždění prachem či cigaretovým kouřem. Provází však i počáteční fázi řady respiračních infekcí, případně je typický pro celý jejich průběh. Jde zejména o některé virové infekce, například chřipku.

Siličné a slizové rostliny

Bylinky, které napomáhají odkašlávání, a bylinky, jež tlumí suchý kašel, lze dělit podle jejich účinných látek do několika skupin. Jednou z nich jsou siličné byliny: působí na epitel dýchacích cest, kde vyvolávají větší sekreci hlenu a také zrychlují pohyb řasinek, což vede k lepšímu uvolňování hlenu. Tyto látky také působí dezinfekčně na zanícenou sliznici. 

Jednou z běžně používaných siličných drog u nás je nať mateřídoušky (Serpylli herba), v jiných zemích jsou však dostupné i jiné druhy mateřídoušek. Další skupinou expektorancií přírodního původu jsou mimo jiné bylinky slizové.

Tyto drogy působí spíše antitusicky (tlumí kašel). Slizy zvlhčují sliznice dýchacích cest, a tím snižují dráždivost ke kašli. Některé z těchto rostlin zvyšují také vylučování řídkého hlenu a rozšiřují průdušinky. 

Mezi slizové drogy, u nás běžně používané jako součást sirupů a průduškových čajů, patří například list jitrocele kopinatého (Plantaginis folium). Obě zmíněné léčivky vykazují i řadu dalších účinků (například antimikrobiální, antioxidační či protizánětlivý) a působí i antitusicky. Je to tím, že slizy obsažené v bylinkách zamezují dráždění nervů dýchacího centra v mozku. 

Saponiny působí expektoračně nepřímo – podrážděním žaludeční sliznice reflexně stimulují epitel dýchacích cest k produkci tekutého sekretu.

Mezi další expektorační a antitusické bylinky se řadí například i plod anýzu, nať jablečníku, list břečťanu, kořen a květ prvosenky, kořen lékořice, proskurník či kořen, list a květ slézu.

Pozor na kontraindikace

I u čistě přírodních léčivých bylinných čajů je třeba mít na zřeteli jejich kontraindikace. U některých bylin nejsou známé například informace o bezpečnosti užívání v těhotenství, při kojení nebo u dětí, a právě proto se v daných etapách života nedoporučují, případně jen s opatrností či pod dohledem lékaře. 

Například lípu je možné doporučit těhotným a kojícím ženám pouze v malých dávkách pro možné riziko kardiotoxicity. Břečťan, šalvěj nebo lékořice jsou v daných obdobích pro samoléčbu zcela nevhodné. Šalvěj by neměla být podávána ani dětem do 12 let, naopak břečťan je možné v samoléčbě použít již od 6 měsíců věku a pod dohledem lékaře případně i od narození. 

Silice by neměly být podávány alergikům a astmatikům. Pro léčbu kašle je dostupná poměrně široká paleta bylin s expektoračním, ale i s antitusickým účinkem, přičemž se dají různě kombinovat. Důležité je však dodržet dávkování a pravidelnost užívání.

Bylinkové čaje proti kašli

Květ bezu (20 g), květ lípy (20 g), květ heřmánku (20 g), květ divizny (20 g), květ prvosenky (20 g). Na jeden hrnek výluhu je potřeba lžíce čajové směsi. Vypijte 3 hrnky denně.

Kořen lékořice (25 g), kořen proskurníku (20 g), nať tymiánu (20 g), květ slézu (20 g), květ divizny (20 g), plod anýzu (5 g). Na jeden hrnek výluhu je potřeba jedna kávová lžička čajové směsi. Vypijte 3–5 hrnků denně.

Kořen proskurníku (30 g), nať yzopu (30 g), nať rozrazilu (20 g), list máty peprné (20 g), květ divizny (20 g), islandský lišejník (20 g).

Na jeden hrnek výluhu je potřeba jedna lžíce čajové směsi, nechte 30 minut odstát. Vypijte 3–4 hrnky denně.

Květ heřmánku (40 g), květ lípy (30 g), květ bezu (30 g). Jednu lžíci čajové směsi spařte čtvrtlitrem vody. Vypijte 2 hrnky denně.


 

  • Zdroj textu:
  • Časopis Bylinkář

  • Zdroje fotografii:
  • Shutterstock

Diskuze (0)

Další články v sekci