Na ekzém platí lopuch i konopí. Přírodní medicína si nejlépe poradí, když použijete bylinné masti

Ekzémy (a souvisejícími obtížemi) trpí nejen dospělí, ale velmi často i děti, u nichž se právě atopický ekzém objevuje stále častěji. Je rovněž označován jako atopická dermatitida a můžeme ho definovat jako neinfekční kožní zánětlivé onemocnění, vznikající zřejmě i na základě geneticky daného sklonu k imunologickým, kožním a nervovým odchylkám. 

Obvykle jde o chronickou nemoc, u níž se střídají období klidu s obdobími obtíží. Způsobuje je zpravidla reakce organismu na podnět z vnějšího prostředí, což mohou být alergeny či nevhodné složky ve stravě. Odhalení zdroje obtíží trvá leckdy velmi dlouho a někdy se jej nepodaří identifikovat vůbec. Atopický ekzém není možné zcela vyléčit; často sám odezní v průběhu dospívání, zpravidla mezi sedmým až desátým rokem života. Dobrou zprávou je, že lze jeho průběh zmírnit až do té míry, že dá pokoj i na velmi dlouhou dobu.

Cest ke zmírnění vede celá řada a rostlinná léčba je jen jednou z nich. Důležité je třeba i posílení kůže, pro které jsou vhodné potraviny s obsahem omega-3 mastné kyseliny, což je například rybí tuk. Prevencí je zvláčnění kůže, kterému napomáhá vitamin E, obsažený v pšeničných klíčcích, jádrech ořechů či ve slunečnicových semenech. Vedle těch, kteří trpí atopickým ekzémem už od dětského, či dokonce kojeneckého věku, existuje také určité procento nemocných, u nichž tento problém propukl až v dospělosti. U dětí může být provázený i jinými alergickými reakcemi. Projevy ekzému se nejčastěji začnou objevovat na rukou, nohou či v loketních a podkolenních jamkách a na stehnech. A jejich potlačování je běh na dlouhou trať i z toho důvodu, že dosud neexistuje efektivní medicínská léčba. 

V každém případě se u těchto potíží vyplatí otestovat i možnosti léčivých rostlin, které mohou pomáhat už v klidových obdobích, kdy je nutné zaměřit se na prevenci. Základem je pravidelné promazávání suché a podrážděné pokožky krémy, mastmi nebo oleji. Snižuje to nepříjemné pocity svědění a tím i nutkání ke škrábání, jehož následky často způsobují infekci a zánět.

Mastná pomoc

Léčivé schopnosti bylinek při hojení ekzémů nacházejí v lidském organismu nejlepší odezvu, pokud se aplikují ve formě mastí. Musíte ovšem myslet na to, že žádná mast ani krém nesmějí přijít do otevřené rány, což je u atopika mokvající ložisko ekzému. Aby takto zpracované rostlinné preparáty fungovaly, je třeba mít kvalitní masťový základ, tedy nosič, do kterého se vetře výtažek z léčivé rostliny. Osvědčenou bází je vepřové sádlo, které se svým složením podobá lidskému tuku, nevyvolává alergické reakce, velmi snadno se vstřebá do pokožky a v kombinaci s rostlinnými výtažky ho lze pohodlně zpracovat. 

Jestliže by však někomu sádlo nevyhovovalo, dobře poslouží i klasická lékařská vazelína, běžně dostupná v lékárnách i v některých drogeriích. Bohužel se vyrábí z ropných produktů... Pokud jde o rostlinnou složku mastí, osvědčilo se zejména konopí – přesněji konopí seté, nikoliv indické, které je pro svůj vysoký obsah THC (tetrahydrokanabinol) užívané jako návyková látka. Konopí seté (někdy nazývané technické konopí) má obsah THC zcela zanedbatelný. Zdrojem rostlinné složky je v masti konopný olej, což je vcelku běžně dostupná surovina, která obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin, pozitivně působících na pokožku. 

Hojivý účinek těchto kyselin zesilují některé vitamíny (A, D, E a B), které jsou v oleji také obsaženy. Konopná mast prospívá zejména suché kůži, kterou promastí a zvláční, obnovuje regenerační schopnost pokožky, napomáhá její hydrataci a snižuje výskyt suchých a drsných míst, zmírňuje napětí pokožky a její nepříjemné svědění.

Vítaná je i schopnost masti pronikat do všech vrstev kůže. Za velmi účinnou se považuje i měsíčková mast, tedy výrobek z měsíčku lékařského. Tato zdánlivě nenápadná rostlina s malebnými květy obsahuje řadu přírodních látek, jako jsou éterické oleje, tuky, vosky, saponiny, flavonoidy, hořčiny, pryskyřice, slizy a organické kyseliny. A dále žlutá a červená karotenoidní barviva, která dávají charakteristickou barvu jeho květu. Pro přípravu masti je ale zásadní to, že se dobře rozpouští v tucích. Působí antisepticky, protizánětlivě a pomáhá hojit poškozenou tkáň. Domácí výroba masti není složitá, ty z lékárny však navíc obsahují pravý včelí vosk, který se vyznačuje výbornými ochrannými a hydratačními schopnostmi. 

Jinou výbornou bylinou pro výrobu masti na dermatologická onemocnění je lopuch. Tato rumištní rostlina je jako léčivka známá a hojně užívaná zejména na východ od našich hranic, populární je třeba v Rusku. Bylinný výtažek z kořenů a listů rostliny obsahuje glykosidy, flavonoidy, taniny, silice, polyacetyleny, pryskyřice, sliz, alkaloidy a éterický olej. Semena lopuchu obsahují esenciální mastné kyseliny a vitamíny A a B2 (riboflavin). Mast z nich je vhodná i pro malé děti a lze pomocí ní léčit další kožní potíže – zejména díky obsahu látek s výrazným fungicidním (proti houbám a plísním) a fytoncidním (proti bakteriím a prvokům) účinkem.

Žindava a česnek

Velmi účinnou zbraní proti ekzémům je žindavová mast, jejímž základem je výtažek ze žindavy evropské. Obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek, například saponiny, třísloviny, silice, pryskyřici a hořčiny. Žindava je bohatá na některé minerály, například na křemík, selen, molybden, a i díky tomu působí pozitivně na stav pleti. 

Už ve středověku se vědělo o schopnosti žindavy urychlovat hojení ran a kromě toho dokáže léčit i různé vyrážky a vředy. Základem hojivé masti může být česnek, využitelný nejen jako jedna z nejoblíbenějších přísad do jídel, ale také jako lék při boji s kašlem, vysokým tlakem nebo při žaludečních potížích, na bolavé zuby a právě i na kožní problémy. Jak si takovou česnekovou mast na suché ekzémy vyrobit? Půl kila vepřového sádla vyškvařte s 30 gramy třeného česneku, dvěma čajovými lžičkami strouhaného křenu a jednou cibulí. Můžete přidat i jednu lžíci pelyňku pravého a tři lžíce kostivalu lékařského. Mast nechte přes noc vychladnout a odstát a pak ji vtírejte do míst se suchou kůží.

Bylinné koupele

Kromě mastí zhojují neduhy kůže i bylinné koupele. Suché ekzémy oplachujte v nálevu ze sliznatých bylin, například ze slézu lesního, ze semen lnu nebo z chaluhy bublinatky. Nálev připravíte tak, že vrchovatou lžíci byliny přelijete půl litrem vroucí vody, 20 minut louhujete a scedíte. Postiženým místům dopřejte úlevnou lázeň dvakrát i třikrát denně. 

Mokvavé ekzémy doporučujeme oplachovat v nálevu z květu měsíčku lékařského, připraveného z vrchovaté lžíce sušeného květu měsíčku, kterou přelijete půl litrem vroucí vody, 15 minut louhujete a scedíte. Postižená místa oplachujte dvakrát denně. Podobným způsobem můžete použít i kořen lopuchu.

Konopí seté (Cannabis sativa)

Je teplomilná jednoletá rostlina, využívá se jako olejnina a rostlina přadná, je řazena i mezi energetické plodiny. V přírodní medicíně se využívá především konopný olej, získávaný ze semen rostliny lisováním za studena. 

Semena konopí obsahují až 35 % oleje. Obsahuje omega-3 a omega-6 nenasycené mastné kyseliny, především kyselinu linolovou, alfa-linolovou a kyselinu gama-linolenovou (GLA). Rovněž obsahuje fytosteroly, z minerálů vápník, hořčík, draslík a železo a vitamíny A, E, D a některé vitamíny ze skupiny B (B1, B2, B3, B6).

Měsíček lékařský (Calendula officinalis)

Je léčivá rostlina původem z jihu Evropy a Orientu. Bylina s bohatě větvenými lodyhami a podlouhlými listy dosahuje výšky 70 až 80 cm. Pro léčivé využití se sbírá pouze květ či květ s kalichem. 

Obsahuje silice, saponiny, hořčiny, karotenoidy, flavonoidy, sliz či éterický olej. Užívá se formou krátce vařeného odvaru nebo čaje, připravuje se z něj i tinktura, dávkuje se 3x 30 kapek denně. Velmi účinný je i měsíčkový olej a měsíčková mast.

Lopuch větší (Arctium lappa)

Je dvouletá bylina, jejíž mladé výhonky, řapíky a kořeny lze jíst, nikoliv však listy, ty jsou příliš hořké. Křupavé výhonky a oloupané řapíky se hodí ke konzumaci zasyrova nebo uvařené jako chřest. 

Dřeň má jemnou oříškovou chuť. Kořeny lopuchu se sklízejí od podzimu prvního do jara druhého roku. Léčivý je především kořen, který je zdrojem slizů, tříslovin, inulinu, silic, hořčin, minerálních látek a solí. Kořen lze usušit, zamrazit nebo naložit do alkoholu či oleje.

Žindava evropská (Sanicula europaea)

Je léčivá vytrvalá bylina z čeledi miříkovité. V Česku se objevuje na pahorkatinách a podhorských oblastech. Kvete od května do července, pro léčivé účinky se sbírají listy nebo celá nať, někdy i kořen. 

Obsahuje saponiny, třísloviny, hořčiny, flavonoidy, éterické oleje a alantoin. Využívá se odvar z listů pro obklady i pro pití, připravit si můžete rovněž tinkturu k vnitřnímu užívání nebo i ke kloktání.