Bylinář Stanislav Szczotka: Za vlhka a deště květy nesbírám. Je důležité správně naplánovat sklizeň

Čekala jsem velký pozemek s lány léčivých rostlin, ale na první pohled to tak u vás vůbec nevypadá. Opravdu tady pěstujete všechny byliny?

Není třeba velká plocha, důležité je správně načasovat sklizeň a umět toho období co nejlépe využít. Já pěstuji každý rok asi 150 divizen velkokvětých a jedna rostlina má průměrně 200 až 300 květů denně po dobu dvou měsíců! Podobně je na tom sléz maurský, ten má také denně nové květy. Měsíček pak každý třetí den. Některé byliny chodím sbírat i do přírody.

Chodíte sbírat na nějaké speciální lokality?

Ano, třeba podběl sbírám u Heřmánků u Oder v Oderských vrších, třezalku u Vítkova na Moravě, zlatobýl u Šternberka u Olomouce a například tužebník jilmový jezdím sbírat do okolí Starých Buků na Trutnovsku.

Na jaké druhy se při pěstování specializujete především a kde je získáváte?

Pěstujeme divizny, sléz maurský, lnici květel, měsíček, mateřídoušku, meduňku, dobromysl, brutnák lékařský, ginkgo (jinan dvoulaločný), šalvěj, benedikt, vlčí máky, levanduli, mátu peprnou, srdečník, jablečník a další. Něco si vypěstuji ze semínek a něco mám namnožené z přírody.

Potýkáte se u rostlin, které pěstujete, s nějakými problémy, jakými mohou být například choroby a škůdci? Jak řešíte ochranu rostlin?

Co se mi nezdá, to vytrhnu, dám na hromadu a spálím. Chemickou ochranu nepoužívám. Pozemky, na kterých byliny pěstujeme, hnojíme jedenkrát za dva roky převážně koňským hnojem a v zimě je poprášíme dřevěným popelem, toť vše.

Pro vaše čajové směsi je typické, že v nich obsažené kousky sušených bylin mají krásně výrazné barvy. Jak to děláte?

Je to díky správnému sušení. Květy divizen, růží či slunečnic suším na přímém slunci tak, aby za jeden den byly suché. To je velmi podstatné. Ještě téhož dne večer je zavírám do neprodyšných nádob. Díky tomu si uchovají své zbarvení až do příští sezóny. Sbírám a suším květy pouze za suchého a slunečného počasí. Když je deštivo nebo jen vlhko, tak květy nesbírám. Ne všechny druhy květů se ovšem suší na slunci, například pro květy měsíčku lékařského to není vhodné, neboť se tak ničí velmi důležitá základní účinná složka calendulin. Tyto květy proto suším pouze na půdě a doba schnutí je u nich deset až čtrnáct dní.

Jak sušíte ostatní rostliny a natě?

Vše suším rozprostřené na kartonech či zavěšené na půdě ve stínu. Základem je teplo a průvan. Nasušené rostliny se pak ručně zpracovávají. Lidé ve směsích rozeznávají kousky bylin, a právě to se jim líbí. Na skladování květů jsou pak nejlepší uzavíratelné nádoby, například pětilitrové lahve od okurek. To proto, že květy jsou háklivé na přijímání vlhkosti, poměrně rychle stárnou a také hnědnou a rádi se do nich pouštějí zavíječi. Natě je ideální skladovat v papírových pytlích a taškách. Důležité je neuzavírat je, nechat dýchat a skladovat je v suché a temné místnosti.

Řeknete mi něco o složení vašich čajových bylinných směsí?

Zmíním třeba čaj číslo 21 na vážnější problémy s dýchacími cestami, ať už jde o astma, bronchitidu, chronickou obstrukční plicní nemoc nebo černý kašel. Základem tohoto čaje je lišejník islandský, který si nechám dovážet a topolovka růžová neboli nigra – čím je tmavší, tím účinnější. Dále je v něm břečťan, podběl, pivoňka, prvosenka, jitrocel, mateřídouška a lněné semeno.

Máte od uživatelů vašich bylinných směsí nějakou zpětnou vazbu? Ozve se někdo třeba s informací, co mu pomohlo?

Ano, i takové věci se dějí. V Olomouci za mnou přišel pán, který měl problémy s dýcháním a hlasivkami. Doporučil jsem mu průduškový čaj a kořen omanu pravého k dlouhodobému užívání. Po čase jsem jej potkal v Ostravě na výstavišti, dokonce mě tam objal s tím, že se problémů zbavil. Nedávno jsem zase dostal zprávu od paní, která pro svoji dceru kupovala vodičku na čištění pleti. Ta se jí prý osvědčila více než všelijaké drahé kosmetické přípravky.