Je konopí zázračným všelékem, nebo je jeho užívání nebezpečné? Poznejte tradici jeho pěstování i léčivé účinky

Domovem konopí setého (Cannabis sativa) je mírné pásmo Asie – poslední výzkum upřesnily, že konopí nejspíše pochází z Tibetské náhorní plošiny, pravděpodobně z oblasti jezera Kukunor, největšího bezodtokého horského jezera centrální Asie. Je to jednoletá bylina, vysoká až 4 metry, s přímou, tuhou, drsnou a hranatou lodyhou. Rostliny kvetou v červnu až srpnu, plodem konopí jsou nažky. 

Na povrchu všech částí rostliny s výjimkou kořenů a semen se nacházejí pryskyřičné žlázky, v nichž se ve speciálních buňkách vytváří pryskyřice. Ta obsahuje specifické látky konopí, takzvané kanabinoidy. V závislosti na klimatických a dalších podmínkách růstu je složení pryskyřice odlišné, a díky rozdílné lokalizaci rostlin a jejich genetické linii tak lze získávat různě kvalitní materiál. Tvorbu a složení pryskyřice ovlivňuje zejména sluneční záření, sucho a teplo.

V mírném klimatu obsahuje především kyselinu kanabidiolovou, která zabraňuje růstu bakterií. Nejvíce jí má konopí z tropického pásma a z toho vědci usuzují, že má pro rostliny ochranný význam. Pryskyřice je žlutá až hnědá polotuhá viskózní látka, tradičně ručně zpracovávaná na hašiš neboli charas. Chemicky jde o tetrahydrokanabinol (THC). Mezi modernější způsoby zpracování patří prosévání květenství nebo extrakce trichomů („ochlupení“ jednotlivých rostlin) – extrakcí se rozumí jejich mechanické nebo chemické odstranění. 

Nejméně psychotropního kanabinoidu THC je obsaženo v listech. Tato část rostliny se považuje za méně kvalitní materiál, tzv. bhang, jenž většinou bývá i s příměsí stonků a květenství se semeny. Ganja neboli marihuana jsou názvy pro květní vrcholy obsahující 3 až 10 procent THC a představující nejčastěji užívanou konopnou drogu.

K předení i pro zdraví

Konopí patří ke starým kulturním rostlinám, které se pěstovaly od nejstarších dob (asi 4000 př. n. l.) především jako rostliny textilní, neboť vlákna lýka byla a jsou zužitkována jako vlákna přadná. Ve starověké Číně konopí sloužilo při léčbě revmatismu, gynekologických potíží, roztržitosti i malárie a tamní lékaři využívali i znecitlivujícího účinku rostliny při chirurgických zákrocích. 

V Egyptě byly známé jeho účinky protizánětlivé i antiparazitární a také kladný vliv této multifunkční byliny při léčbě zeleného zákalu. V ájurvédě čili v systému tradičního indického lékařství bylo a je konopí nedílnou součástí. Historicky je rostlina spjata i s Persií a Arábií. Název hašiš ostatně pochází z arabské fráze hashish al kief, což znamená sušená droga radosti. 

Na evropském kontinentu v 19. století bylo konopí podáváno jako prostředek tlumící centrální nervový systém, při prevenci a léčbě epileptických záchvatů, proti bolesti i strachu a v neposlední řadě jako léčivo při suchém dráždivém kašli. Připravovaly se z něj rozličné lékové formy. Postupem času vzrůstalo i zneužívání konopí a počátkem 20. století již jako nelegální prostředek i přes doporučení lékařů a vědců úplně vymizelo z oficiálních seznamů léčiv.

Česká tradice

V českých zemích se konopí nejvíce pěstovalo v 18. století pro dlouhá pevná vlákna odolná proti vlhku a hnilobě a pro olejnatá semena. Centrem pěstování byly nejteplejší oblasti, převážně jižní Morava. Vlákna se i v současnosti zpracovávají hlavně v textilním průmyslu na výrobu lan, provazů a pytlů. Krátká vlána nazývaná koudel se používají k výrobě provazů či izolačního materiálu. Odpad při úpravě vláken, takzvané pazdeří, slouží k výrobě izolačních desek pro stavebnictví.

Při některých závažných onemocněních (AIDS, nádor) se na speciální předpis s modrým pruhem (tzv. opiátový předpis) ordinoval konopný extrakt nebo syntetický kanabinoid dronabinol. Volně prodejné jsou potraviny a masti z technických odrůd konopí. Od roku 2013 platí v ČR zákon umožňující pacientům užívat konopí pro léčebné účely. 

Pro řadu nemocných však zůstává stále nedostupné. Léčebné konopí lze předepsat pouze na elektronický recept s omezením, a to pouze osobám starším 18 let. Předepisovat konopí mohou pouze lékaři vybraných specializací (klinická a radiační onkologie, neurologie, paliativní medicína a léčba bolesti, revmatologie, ortopedie, infekční a vnitřní lékařství, psychiatrie, oftalmologie, dermatovenerologie a geriatrie) a je možné vydat pouze 180 gramů na jeden měsíc pro jednoho pacienta, což je pro řadu pacientů bohužel nedostatečné množství.

Povzbuzení i zklidnění

Po usušení získá květ tmavě zelenohnědou barvu a pryskyřice už není lepkavá, ale tvrdá a křehká. Pach, typický pro čerstvou rostlinu, je v tomto stadiu zpracování nevýrazný, chuť je hořká. Hlavní obsaženou látkou jsou u konopí kanabinoidy a předmětem zkoumání jsou nejčastěji THC a CBD. Jsou to látky olejovitého charakteru a bez specifického zápachu. 

THC se tvoří až ve starších rostlinách a vyznačuje se psychoaktivními účinky, zatímco CBD je nevyvolává, ale vykazuje vlastnosti sedativní, analgetické a antibiotické. Zmíněné psychotropní účinky lze popsat jako stavy euforie přecházející do pocitů uklidnění a odpočinku. Uživatelé konopí popisují i útlum nebo naopak veselost, pocit hladu, zvýšenou citlivost ve vnímání barev a zvuků či pokřivené vnímání času. Tyto stavy ovlivňují i tempo řeči a verbální komunikace může být zmatená. 

Závislost na konopí nevzniká v tak velkém rozsahu, jako je tomu u tvrdých drog nebo alkoholu. Abstinenční příznaky se mohou projevit depresemi, podrážděností, agresivitou, poruchami spánku, problémy s pamětí, pocením či snížením příjmu potravy.

Léčebné využití

Výzkumy ukázaly, že při dostatečné velikosti dávky ovlivní kanabinoidy téměř všechny orgánové systémy a že kromě THC (jež je hlavní psychoaktivní látkou) se na účinku podílejí i ostatní aktivní látky obsažené v konopí. Některé z nich mohou mít i užitečné terapeutické vlastnosti.

Přestože v popředí zájmu dosud prováděných pokusů stojí THC, pro terapii některých stavů by mohl být důležitý kanabidiol (CBD), neboť kladně působí například při epileptických záchvatech a na rozdíl od THC nemá psychoaktivní a kardiovaskulární účinky. 

Nevolnost a zvracení, glaukom, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza, pohybové poruchy, astma, migréna, chronické bolesti, některé ischemické, neurodegenerativní a zánětlivé poruchy, epilepsie či AIDS jsou nejčastěji zmiňovaná onemocnění, jejichž průběh lze léčit či zmírnit právě podáváním konopných preparátů.

Univerzální olej

Konopný olej se získává lisováním nebo extrakcí ze semen. Má barvu od nažloutlé až po tmavě zelenou a má ořechovou chuť. Konopná semena obsahují takzvaný vysýchavý olej, jehož složení je závislé na klimatických podmínkách a zvolené odrůdě. Kanabinoidy jsou v konopném oleji nežádoucí příměsí. 

Vyšlechtěním kvalitních odrůd s minimálním obsahem psychoaktivních látek je možné získat materiál, který vyhovuje zákonným ustanovením a přitom nevzniká nebezpečí jeho zneužívání. K produktům považovaným z tohoto hlediska za bezpečné patří vedle oleje třeba konopný čaj, semena, mouka, limonády, pivo, čokoláda a široká škála kosmetických přípravků.

Jedním z často uváděných zdravotních problémů, jehož průběh zmírňují přípravky s příměsí konopného oleje, je atopický ekzém, což je zánětlivé chronické kožní onemocnění. Rozvoj ekzému je založen na genetické predispozici a na vývoji alergické reakce. Zajímavou oblastí je také účinek esenciálních mastných kyselin na neurologické a psychiatrické poruchy. 

Při dlouhodobém užívání má konopný olej pozitivní vliv na kvalitu kůže, nehtů a vlasů. Působí na pokožku hydratačně, zlepšuje její elasticitu a bariérové funkce díky obsahu mastných kyselin. Esenciální mastné kyseliny vykazují pozitivní efekt také na kardiovaskulární systém. Konopný olej lze rovněž využít v kuchyni, ale pozor na jeho oxidaci, kterou urychluje teplo a světlo.