Bazalka voní, chutná a chrání. Sklízejte ji za sucha a pozor na mrazák, protože zamražení v bylině znehodnocuje vitamín C

Léčivé bylinky Eliška Fogašová 12.11.2026

Bazalka je díky své všeobecné oblíbenosti jednou z nejdostupnějších bylin. Celý rok je k dostání v obchodech: nařezaná ve vaničkách jako zelená nať, nebo zasazená v květináči. Bez problémů ji koupíte i jako sušenou.




Bazalka pravá (Ocimum basilicum L.) je původem z jižní Asie, z oblasti Íránu a Přední Indie a do střední Evropy se dostala v průběhu 12. století. Patří do čeledi hluchavkovitých a v českých podmínkách se pěstuje jako letnička, v teplejších oblastech i jako krátkodobá trvalka. Vytváří keřovitě rostoucí rostliny s typickými lodyhami. Ty jsou bohatě větvené a nesou velké množství řapíkatých listů. 

Květy jsou uspořádané v klasnatých květenstvích, jsou pyskaté, nejčastěji bílé, světle růžové nebo fialové. Rostlina má charakteristické aroma. Rod ocinum zahrnuje kolem šedesáti druhů bazalek, které jsou velmi variabilní a výrazně se od sebe liší. V průběhu let byla vyšlechtěna celá řada komerčních odrůd bazalky pravé, jež vznikaly pro konkrétní účely potravinářského, farmaceutického nebo parfemářského průmyslu. 

Bazalka se nejčastěji konzumuje čerstvá. Jakákoliv její tepelná nebo chladová úprava negativně ovlivňuje množství obsahových látek. Proto se do pokrmů přidává vždy až v poslední fázi. V asijských zemích se hojně využívá jako tzv. korigens (upravuje chuť pokrmu) a ve Vietnamu je nedílnou součástí nudlové polévky. Citronové bazalky se kombinují s rybami a kachním masem a doplňují se exotickými druhy koření – jako třeba kurkumou.

Čistí a harmonizuje

V ájurvédské medicíně se bazalka využívá jako terapeutická bylina, obecně ke zlepšení trávení. Doporučuje se i pro prevenci střevních potíží a podporuje správnou činnost střevního aparátu. Zvyšuje funkci trávicího traktu, tlumí křeče a omezuje nadýmání. Zlepšuje chuť k jídlu, čistí ústní dutinu a hojí drobné ústní defekty, jako jsou afty. 

Bazalka pomáhá harmonizovat nervový systém, působí jako prevence proti bolestem hlavy a migrénám, mírní závratě a zlepšuje psychiku. Upravuje také krvetvorbu a její konzumací lze předcházet možnosti výskytu krevních sraženin a trombotických onemocnění. Jakožto silný antioxidant brání bujení rakovinotvorných buněk a zpomaluje stárnutí organismu. Konzumací bazalky lze napomoct i regulaci množství cukrů v krvi nebo doplňkově léčit astma. 

Přímé účinky mají bazalkové silice při vyrážkách, akné, nebo při bodnutí hmyzem. Čistí, dezinfikují a zároveň hojí postižená místa. Bazalka dokáže ochránit i další sklizené plodiny. Brání bujení skladových chorob i plísní a odpuzuje některé druhy škůdců. Její semínko se přidává do salátů pro svoji výraznou, štiplavou chuť. V kombinaci s levandulí a mátou je bazalka bezkonkurenčním repelentem proti komárům a muškám.

Cenné silice

Nejvýznamnějšími látkami v bazalce jsou fenolické složky, do nichž spadají bazalkové silice, tedy aromatické sloučeniny. Silice jsou ovlivněny genetikou samotné bazalky a agrotechnickými a environmentálními vlivy. Poměry jednotlivých složek silice definují celkovou vůni, kterou lidský čich vnímá například jako skořicovou nebo citrusovou. 

Bazalková silice se dá získávat z celé natě, z listů, nebo jen ze samotných květů například tradiční metodou tzv. enflourage, kdy je jímána na tukové médium. Jinak se většinou používají různé varianty destilací. Výtažky nacházejí využití při výrobě parfémů a léčiv či v gastronomii. Bazalková silice je rovněž potravinový konzervant a dochucovadlo, jež nachází uplatnění i při výrobě nápojů a sladkostí.

Účinky silice jsou antiparazitické, antifungální, antivirotické a insekticidní. Proto bývají součástí nejrůznějších odpuzovačů a repelentních přípravků. Mají vysokou antioxidační schopnost: Likvidují volné radikály a předcházejí jejich vzniku.Významnými složkami v bazalce jsou i barviva. Protože existuje celá řada červenolistých odrůd, je třeba zmínit, že se v těchto odrůdách nacházejí antokyanová barviva, tedy ta samá jako například v révě či ve víně. 

Tato barviva chrání bazalku proti nadměrnému slunečnímu záření a mají i blahodárný vliv na lidské zdraví. Vyznačují se totiž vysokou antioxidační schopností a společně s dalšími látkami – jako je třeba vitamín C a flavonoidy (vicenin, isoeugenol) – dělají z bazalky v podstatě superpotravinu. Bazalka ovšem hromadí i látky lidskému zdraví škodlivé. Jedná se především o dusičnany. 

U polních kultur je jejich množství většinou nepodstatné, ale bazalka ze skleníkové produkce se vyznačuje vyšším množstvím dusičnanů. „Narychlené“ bazalky, které vyrostly při nižší světelné intenzitě, totiž nestíhají efektivně zpracovat dusičnanové sloučeniny. Celková kvalita natě je závislá hlavně na světle, především na jeho intenzitě, délce slunečního záření a počtu slunečných dnů a platí to i pro schopnost rostliny zpracovat zmíněné dusičnany, silice i flavonoidy. Zajímavé je, že obsah dusičnanů je v bazalce tím nižší, čím vyšší je obsah vitamínu C.

Jak ji pěstovat?

Bazalku lze pěstovat ve skleníku, na poli, v pěstebním tunelu, ve volné i zamulčované půdě, nebo na barevné fólii. Osvědčené je i hydroponické pěstování. Ve skleníku se pěstují bazalky celoročně, pomocí řízeného přisvětlovacího programu. Tato produkce míří k zákazníkovi nejčastěji v podobě hrnkové rostliny, která je určena k přímému konzumu a rychlé spotřebě. Bazalky z polní kultury jsou určeny na sklizeň bazalkové natě na sušení jako koření, nebo k destilaci aromatických složek. 

Bazalka potřebuje v průměru kolem 80–120 slunných dní, v závislosti na odrůdě. Vysévá se buď přímo na pozemek, nebo se pěstuje z předpěstované sadby. Optimální teploty pro růst a vývin bazalky jsou 25–-30 °C, nad 30 °C se růst výrazně zpomaluje, nebo docela zastavuje.Předpokladem úspěšné sklizně je vyrovnaná zálivka a výživa. Bylinka je náročná na vodu; pokud přeschne, shodí listy a dlouho trvá, než se znovu nastartuje jejich růst. 

Z dlouhodobých pokusů v severských zemích ale vyplynulo, že krátkodobý vodní stres naopak podporuje vznik silic, které jsou pak kvalitnější a je jich i více. Před sklizní se zálivka omezuje nebo úplně odstavuje, a to kvůli dosažení co nejvyšší kvality sklízeného produktu. Bazalka se pěstuje jako plodina druhé trati, ideálně po bramborách hnojených chlévským hnojem. 

Půdy vyžaduje dobře propustné, hlinitopísčité. Pozemek je vhodné obohatit vyzrálým kompostem, ideálně v dávce 300 kg/m2. Během pěstování je ošetřování porostu poměrně jednoduché, musí se především odplevelovat. Škůdci nebo choroby jsou u bazalek spíše okrajovou hrozbou.

Sklízejte za sucha

Pokud je bazalka pěstovaná pro zelenou nať, sklízí se před vytvořením květenství. Pro získání silice se sklízí před založením květenství, nebo v počátku kvetení, v závislosti na odrůdě a preferované složce v silici. Ideálně by se měla bazalka stříhat či trhat v době, kdy je nať suchá, bez rosy, za slunečného dne a mezi 10 a 11 hodinou dopolední. V tuto dobu jsou při slunečném dni siličnaté kanálky otevřené na maximum a obsah silic je nejvyšší. 

V tuzemských podmínkách je možné dosáhnout dvou sklizní v roce z jedné polní kultury, avšak je to silně ovlivněno průběhem počasí. V teplejších oblastech lze opakovanou sklizeň provést až pětkrát. Následné zpracování se opět odvíjí od použití, k němuž je bazalka určená. Nať může být usušená a drhnutá a tak se použije jako sušená bylinka či koření. Suší však i pro následnou extrakci bazalkových silic.

Sušení je pozvolný proces. V ideálním případě bazalka sesychá při teplotě 40 °C volně ložená na sítech nebo zavěšená ve svazcích na místě, kde je zajištěný dostatečný proud vzduchu a nesvítí tam přímé slunce. Využívají se i sušárny či tradiční venkovní sušení. Během sušení natě může být produkt snadno znehodnocený například příliš vysokými teplotami. 

Vonné složky v nati jsou totiž těkavé látky, které při sušení vysokou teplotou „vyprchají“. Nať poté nemá potřebnou sílu a výtěžnost silice je zanedbatelná. Pokud bylina sesychá naopak moc pomalu, může se začít zapařovat a podléhat rozkladným procesům. V obou případech nesprávného sušení navíc mění bazalka barvu a tmavne. 

Sesychací poměr bazalky je 4 : 1. Bazalkovou nať lze konzervovat i mražením, ale vytrácí se při tom vitamín C. Ten se znehodnocuje i při krájení bazalkové natě kovovými noži. Celkově je bazalka jednou z nejvyužívanějších druhů kořeninových a aromatických rostlin v celosvětovém měřítku. Její největší producenti jsou zároveň i největšími konzumenty. Největší oblibě se bazalka těší v Americe a ve Středomoří. 

  • Zdroj textu:
  • Časopis Bylinkář

  • Zdroje fotografii:
  • Shutterstock

Diskuze (2)

Další články v sekci