Houby s léčivými účinky jsou podobně cenné přírodní dary jako léčivé byliny. Objevte a vyzkoušejte jejich uzdravující sílu

Lékárna Richard Guryča 09.11.2026

S rostlinami nemají nic společného – naopak v nich najdete některé nenahraditelné látky, kvůli nimž by jim příznivci přírodní medicíny měli věnovat pozornost. Znalec hub Michal Mikšík se jejich studiem zabývá řadu let.




Příznivci přírodního léčitelství často znají například asijské léčivé houby či preparáty z nich, dostupné i na českém trhu. Ne vždy ovšem tuší, že některé druhy hub s obsahem léčivých látek rostou i v Česku. Můžete je připomenout? 

Užívání léčivých hub je doménou Číny a jsou přirozenou součástí tradiční čínské medicíny, která u nás mezi mnohými lidmi stoupá na popularitě. Počet druhů hub, v nichž byly objeveny nějaké zdraví prospěšné látky, dosahuje několika stovek, ale těch skutečně významných je asi deset. Některé z nich skutečně rostou i na našem území a výhodou je, že ostatní se dají pěstovat nebo si můžete koupit doplňky stravy s jejich obsahem. 

Tou nejznámější je hlíva ústřičná. Roste relativně hojně na živých i mrtvých kmenech a větvích různých druhů listnatých stromů, například buků a lip. Bohužel vyrůstá až na podzim a na jaře. Obsahuje cenné látky zvané betaglukany, které prokazatelně dokážou stimulovat náš imunitní systém. Ten následně lépe bojuje s případnými infekcemi a může přispět k výraznému snížení užívání antibiotik. 

Přirozeně v našich lesích, byť velice vzácně, roste asi nejvýznamnější léčivá houba: lesklokorka lesklá, známá pod názvy reishi či ling-zhi. Roste v teplých oblastech naší republiky u starých dubových či habrových pařezů. Je to dřevokazná chorošovitá houba, velmi tvrdá a pružná. V domácích podmínkách je obtížné ji užívat, protože se musí rozemlít na velmi jemný prášek. Lepší je ji konzumovat v doplňcích stravy. 

Obsahuje nejširší spektrum biologicky aktivních látek, které mají prokázané antibakteriální, protivirové a zejména i protirakovinné účinky proti některým specifickým nádorům, zejména plic, tlustého střeva či děložního čípku. Z běžných hub, rostoucích u nás v létě, je to ještě outkovka pestrá. Ta má v mnohém podobné účinky jako reishi, ale je to rovněž dřevokazná tuhá houba, která se v domácích podmínkách obtížně zpracovává.

Hojně se vyskytující houbou je i hnojník obecný, který dokáže regulovat hladinu cukru v krvi, takže je vhodný zejména pro lidi s vyššími hodnotami cukru a nevhodnou stravou, čímž se vystavují riziku vzniku cukrovky v dalších letech. Je ale nutné hnojník konzumovat jen pokud je mladý a čistě bílý. Plodnice se rychle rozkládají a pak jsou již nepoživatelné.

Jsou léčivé houby vzhledem k obsahu zdravých látek jakkoli srovnatelné s léčivými bylinami, nebo jsou v něčem jedinečné? Mohou například obsahovat některé složky, které v rostlinách nenajdeme?

Houby patří do samostatné říše a nemají vlastně s rostlinami nic společného, což souvisí i s obsahem účinných látek. V houbách byla objevena široká škála látek, které se v rostlinách nevyskytují, nezřídka jsou specifické jen pro daný druh houby. Mechanismus jejich účinku je často také jiný, což je výhoda, protože pak se dají s rostlinami vhodně kombinovat a propojit vzájemné účinky bylin a hub. Každým rokem jsou publikovány desítky vědeckých studií, které zkoumají léčivé látky v houbách, a určitě v léčivých houbách vidím veliký potenciál. 

Například v hlívě ústřičné se nachází látka lovastatin, která snižuje nezdravý cholesterol v krvi a v Americe byla uznána jako látka, již lze přímo na tento problém předepsat jako léčivo. Její účinek je srovnatelný s chemickými preparáty snižujícími vysoký cholesterol, ty ale mívají často nepříjemné vedlejší účinky.

Pokud jde o druhy hub, které obsahují látky prospěšné pro lidské zdraví a zároveň je lze zařadit mezi jedlé a chutné, zachovají se jejich léčivé vlastnosti i při obvyklých kuchyňských úpravách?

Pro kuchyňské zpracování připadají v úvahu víceméně jen asi čtyři léčivé houby. Hlíva ústřičná, houževnatec jedlý, korálovec ježatý a penízovka sametonohá. To jsou houby, které mají v sobě významné látky a zároveň jsou jedlé a výtečné. Hojná je ovšem pouze hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Ostatní dva druhy se dají případně vypěstovat. Co se týče kuchyňské úpravy, při osmahnutí a lehkém orestování se zřejmě zachová více nestabilních látek než při vaření.

Většina aktivních látek je sdružena v buněčných stěnách, a jsou uvolněny po 45 minutách až hodině vaření na mírném ohni. Jiné aktivní látky jsou rozpustné zase ve velmi horké vodě a jsou relativně termostabilní. Obecně se tedy doporučuje plodnice tepelně zpracovat, aby došlo k uvolnění účinných látek z buněčných stěn, jelikož v případě konzumace syrových hub nebude řada aktivních látek z houby využita. Většina z aktivních polysacharidů je rozpustná ve vodě, některé v alkoholu.

Jaké jsou vhodné způsoby zpracování hub s obsahem zdravých látek? A můžete doporučit, jak je nejlépe užívat?

Patrně nikdo nebude chtít jíst houby každý den, ale je možné je konzumovat v nějakém doplňku stravy, a využít tak komplexní spektrum účinných látek. Doplňky se dělají buď ve formě extraktů, kdy se z hub získává jen jedna účinná složka (většinou betaglukany), nebo prášek z celých sušených hub. Ten vzniká pomocí lyofilizace a jeho konzumací lze využít plné spektrum účinků dané léčivé houby. 

V Číně již po tisíce let vyrábějí z léčivých hub různé tinktury či extrakce v horké nebo studené vodě. Řadu receptů na přípravu tinktur a odvarů najdete na internetu, ne vždy se však lze spolehnout na jejich správnost. Navíc často nebudete mít dostatek čerstvých hub, abyste si je mohli takto upravovat. Výjimkou mohou být velmi běžné houby, jako je třeba březovník obecný, který ve formě doplňku stravy na trhu není a zároveň ho lze obvykle nalézt v lese na mrtvých i živých břízách.

Jestliže chce kdokoli účinky zdraví prospěných hub vyzkoušet a zároveň se necítí na to, aby je poznával a sbíral, co byste v takovém případě poradil? Jaké preparáty či potravinové doplňky jsou nejvhodnější?

Existuje několik českých společností, které vyrábějí vlastní doplňky stravy z léčivých hub a rostlin a ochotně poradí, jaké houby jsou na řešení toho či onoho problému vhodné. Užívání ve formě kapslí je samozřejmě pohodlný způsob, jak léčivé houby pravidelně konzumovat. Až na výjimky se totiž účinky u léčivých hub projevují nejlépe při dlouhodobém užívání. Například hlívu ústřičnou se doporučuje pro dosažení efektu snížení cholesterolu konzumovat aspoň 6 měsíců každý den.

Pokud by si chtěl rozšířit portfolio přírodních léčiv o zdravé houby například bylinkář bez větších zkušeností s houbařením, jak se podle vás může nejlépe naučit takové houby bezpečně poznávat a sbírat?

V prvé řadě je dobré si o léčivých houbách přečíst základní informace, koupit si o nich nějakou literaturu a zjistit, na jaké problémy se které houby nejlépe hodí. Samozřejmě v dnešní době je složité třídit informace ve smyslu oddělování faktů od řekněme nepotvrzených informací. Určitě doporučuji knihu Houby jako lék – je psána poměrně dobře srozumitelnou formou i pro laiky, a přitom vychází z podložených vědeckých zdrojů. V knize jsou představeny nejznámější léčivé houby a u každé z nich jsou zmíněny léčivé látky, které v nich byly prokázány a jejich účinky na lidský organismus.

Které druhy hub s obsahem látek prospěšných lidskému zdraví považujete za nejzajímavější?

Za tři nejvýznačnější osobně považuji reishi pro její výrazné imunostimulační účinky, hlívu ústřičnou, která dokáže snižovat cholesterol, a korálovec ježatý s výraznými pozitivními účinky na nervovou soustavu u neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova či Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.

Existují při sběru a dalším zpracování a užívání tuzemských hub s léčivými účinky nějaká rizika či nebezpečí, na něž je podle vás nutné upozornit?

Platí známá obecná formule, že sbírat bychom měli jen houby, které stoprocentně poznáme. Pokud využíváte pěstované druhy, riziko záměny prakticky odpadá. Asi největší problém vidím v tom, že lidé experimentují s tím, jak je podomácku užívat, a často vycházejí z nespolehlivých a nesourodých informací. Přestože se léčivými houbami nedá předávkovat, preferuji jejich užívání v podobě doplňků stravy i proto, že je to praktické a jednoduché. Vím, že tímto způsobem do sebe dostanu prospěné látky z dané houby v požadovaném množství. A vybírám si výhradně preparáty s deklarovaným obsahem účinných látek. 

  • Zdroj textu:
  • Časopis Bylinkář

  • Zdroje fotografii:
  • Shutterstock

Diskuze (1)

Další články v sekci